O mně

Jan Síla (70), absolvent LF UP Olomouc, od r. 1993 do r. 2010 v pozici primáře vybudoval neurochirurgické odd. v MN Ostrava 1, následně náměstek ředitele LPP v krajské nemocnici MSK, t.č. privátní ambulance v oboru neurochirurgie v Ostravě a Krnově, kde také operuje.

V r. 1992 jsem byl vyzván ředitelem k vybudování nového neurochirurgického oddělení v Městské nemocnici Ostravě 1( Fifejdy). Tento úkol jsem během 18 let ve funkci primáře tohoto oddělení splnil a vybudoval neurochirurgii, která prováděla až 1200 operací ročně. Po skončení této mise jsem přešel pracovat do funkce náměstka ředitele krajské nemocnice, kde jsem teprve zjistil, proč nejsou ve zdravotnictví peníze a kde mizí. Začal jsem se zajímat o politické řešení tohoto problému a účastnil se práce v hnutí Holešovská výzva. Abych mohl tyto poznatky uplatnit pro změnu k lepšímu, sepsal jsem je do formy zdravotního programu a nabídl hnutí ANO2011, jehož protagonista na oko souhlasil s principy programu. Po jeho prezentaci na programové konferenci jsem byl demokraticky zvolen, na následném volebním sněmu, do předsednictva hnutí ANO2011. Po zjištění, že šéf tohoto hnutí má skutečné programové cíle diametrálně odlišné, od oficiálně deklarovaných, jsem z hnutí vystoupil. S několika spolupracovníky jsme založili autentické politické hnutí Změna pro lidi. Přes částečný úspěch- hnutí má 2 radní v Orlové, 1 místostarostku v Hrabové, Starostu v Mošnově a několik zastupitelů v ostravských obvodech, jsme se rozhodli hledat politické subjekty s podobným programem k utvoření silnějšího politicky relevantnějšího hráče. Domnívám se, že není jiná možnost, než zakotvit trestně právní a ekonomickou, osobní odpovědnost politiků a všech lidí ve veřejných exekutivních funkcích. Odvolatelnost politiků, funkční všeobecné referendum, změnu volebního systému a definování mezilidské solidarity tak, aby mohl být zachován sociální smír.

Země se ocitla ve stavu těžce nemocného pacienta a to nejen ve vztahu k současné „pandemii COVID 19“. Stav je vážný, není však beznadějný. Uvědomil jsem si, že je nutné svolat konsilium odborníků ze všech autentických vlasteneckých iniciativ a nastavit algoritmus zásadních změn životních funkcí státu. Proto se Změna pro lidi sloučila s dalším autentickým hnutím Svoboda a Přímá Demokracie a na společné kandidátce, již jako členové SPD, kandidujeme do zastupitelstva MSK a já osobně do Senátu Parlamentu ČR ve volebním obvodu č. 72 - Ostrava.


Proč jsem se rozhodl kandidovat do senátu Parlamentu ČR?

Vážení přátelé, jako primář neurochirurgického oddělení v Městské nemocnici Ostravě Fifejdách, jsem Vás operoval celkem asi 18 000. Během této doby jsem byl tak zaneprázdněn, že jsem neměl čas zjišťovat, proč nejsou ve zdravotnictví peníze. Až po odchodu do důchodu, kdy jsem se stal náměstkem ředitele v krajské nemocnici v Novém Jičíně, jsem po 3 měsících ve funkci zjistil, proč chybí peníze na zaplacení neurologů, ortopedů, stomatologů, alergologů, revmatologů atd., aby byla jejich služba dostupná v době, kdy aktuálně máte bolesti a jiné potíže a ne až za 3-4, někdy 6-8 měsíců.

Vysvětlení, kde se ze systému zdravotnictví ztrácí Vaše peníze, které povinně odvádíte státu v podobě zdravotního pojištění, a které by měly sloužit k řešení vašich bolestí, je velmi složité a v tomto sdělení není prostor na konkrétní vysvětlování, kam peníze mizí. Těch penězotoků je spousta. My je známe a hlavně máme vypracovaný systém, jak zpětnou klapku na tyto penězotoky nainstalovat. Vaše peníze jsou systematicky, prakticky legálně, vyváděny ze systému do kapes privátních podnikavců ve zdravotnictví. Proč legálně? Protože většina poslanců parlamentních stran, hlasuje proti veřejnému zájmu a schvaluje zákony ve prospěch zdravotnické lobby.

Hledal jsem politickou stranu, která by měla relevantní sílu aspoň částečně obrátit toky peněz opačným směrem z kapes podnikavců do systému. Bohužel musím konstatovat, že žádná z etablovaných politických parlamentních stran, nemá zájem na zlepšení financování zdravotnictví, mimo mnou osloveného hnutí Svoboda a Přímá Demokracie. Proto jsem se rozhodl akceptovat nabídku ke kandidatuře do senátu Parlamentu ČR v barvách SPD. Mojí hlavní snahou v Senátu bude propagovat zlepšení dostupnosti zdravotních služeb nejen ve velkých městech, ale hlavně ve všech regionech od těchto měst vzdálených. Dále se budu snažit o zbránění likvidace nemocnic, což současná vládnoucí politická garnitura dělá jen proto, aby se lidí naučili platit stále více za nedostupné zdravotní služby, tak jako je tomu na západ od našich hranic. Pokud bude zvolena opět stejná pravicová koalice, můžeme čekat, již v příštím volebním období, další likvidaci státních a městských nemocnic, event. i privatizaci zdravotních pojišťoven.

Vyzývám všechny voliče, aby šli v řijnu t.r. k volbám a volili pouze strany a hnutí, které budou jednoznačně deklarovat ve svých programech zábranu další likvidace nemocnic a privatizace zdravotnictví.

Zdraví není na prodej! Asi 80% veškerých výdajů na zdravotnictví spotřebují lidé ve věkové skupině nad 65 roků. Solidarita ve zdravotnictví je nejen humánní, ale i spravedlivá, protože je ve prospěch našich rodičů a prarodičů, kteří nás vychovali a odpracovali si své. Pokud tento solidární systém bude privatizací zdravotnictví zrušen, vaše další generace na zdravotní péči v budoucnu buď nedosáhnou, nebo je bude stát majlant, jako v USA, kde cca 50% všech osobních bankrotů je způsobeno nedoplatky za nečekané zdravotní služby!! Volte SPD, která se zasadí za jistotu dostupnosti moderních zdravotních služeb pro všechny občany této země.


Zdraví není na prodej!

Zdraví si nelze koupit!

Solidarita ve zdravotnictví je spravedlivá!

Za dostupnost zdravotních služeb musí odpovídat stát! A ne úředník ve zdravotní pojišťovně.

Program

Řídím se 2 základními zásadami:
1. Úroveň zdravotnictví nelze měřit jen drahými přístroji, počtem lůžek nebo počtem lékařů. Skutečným měřítkem stavu zdravotnictví je obyčejná lidskost. To pocítí a pochopí každý z nás, teprve až naléhavě potřebuje péči zdravotníků.

2. Zdraví je největší hodnota, kterou každý z nás má a stát, pokud má úspěšně prosperovat, musí zajistit zdravou populaci. Proto jsem proti komercionalizaci zdravotnictví, které by mělo zůstat státem kontrolovanou veřejnou službou. Zdraví není běžná komodita, která se dá koupit v obchoďáku.

Stát, který by měl garantovat dostupnost zdravotních služeb, předal odpovědnost zdravotním pojišťovnám. Zdravotní daň se rozděluje do zdravotních pojišťoven, ale bez patřičné kontroly plateb a regulace státem. Nemocnice jsou financovány naprosto nepřehledně každá jinak. Za provedení stejného zdravotního výkonu platí pojišťovny každému zdravotnímu zařízení jinou sumu. Politikům se podařilo od převratu 89 zdravotnictví tak deformovat, že velká část ze 330 miliard Kč, které se ročně protočí v systému, jde do privátních kapes, a proto zde chybí. Proto nejsou peníze na zaplacení zdravotního personálu, proto musí důchodci doplácet na léky, proto musí matky platit za očkování dětí atd. Toto je také hlavní příčina rušení nemocnic, špatné dostupnosti péče neurologů, ortopedů, stomatologů atd. a to nejen v odlehlých regionech, ale dnes se to týká také větších měst, jako je třeba Orlová, kde současný režim zrušil nemocnici, která poskytovala služby cca 55 000 lidem! Hlavním cílem umělého snižování dostupnosti zdravotní péče je, aby si lidé zvykli za tuto službu platit. Potom nebude privatizaci zdravotních pojišťoven a nemocnic již nic bránit.

Senátoři nemají možnost přímo navrhovat zákony. Proto budu podporovat všechny zákony, které budou bránit privatizaci nemocnic. Nyní je třeba řešit urgentně dostupnost specialistů – neurolog, ortoped, revmatolog, alergolog, stomatolog atd. Budu podporovat změnu zákona o rozpočtovém určení daní, která bude bonifikovat regiony s nejnižší životní úrovní, jako např. MSK, Ústecký, Karlovarský. Umožní to zřídit krajské fondy k finanční podpoře vzniku ambulancí potřebných specialistů v odlehlých regionech.

Konkrétní dlouhodobé řešení problémů zdravotnictví zpracovávám do podoby zdravotního programu pro hnutí SPD.

Rodina vychovávající děti je budoucností společnosti.

Souhlasím s definicí rodiny podle Jozefa Výrosta: "Rodina je jakýmsi nejuniverzálnějším socializačním činitelem, který poskytuje jedinci identifikační vzory, seznamuje ho s předpokládaným chováním pro mužskou a ženskou roli. Učí jedince reagovat žádoucím způsobem v procesu interakce a umožňuje mu praktické ověření získaných dovedností v rámci rodiny. Uplatňuje se jako regulátor chování jedince a poskytuje mu společensky žádoucí normy. Pod vlivem rodinného působení se vytváří postoj k personálnímu okolí, k sobě samému i společnosti obecně."

Česká společnost se posledních třicet let krátkozrace zadlužuje. Nejen v penězích, ale hlavně ve snížení porodnosti. Tento fakt je vážnější než dluh v penězích. Na snížení porodnosti se podílí několik faktorů, které je potřeba urychleně řešit. Konzumní společnost a vidina zlatého telete hraje v životech mladých lidí tak významnou roli, že část se již během studia rozhodne, že se nebudou ženit či vdávat a soustředí se na budování osobní kariéry. Vychování 1 dítěte dnes na přímých nákladech stojí cca 1 200 000 Kč! A mladí to ví. A když k tomu připočteme prokazatelné snižování plodnosti, pak dnes porodnost nedosahuje výše nutné k zachování alespoň současného počtu obyvatel, to znamená, že vymíráme.

Každé druhé manželství je rozvedeno. Až 40 % dětí se rodí nesezdaným párům a ty málokdy zůstávají spolu po celou dobu vyrůstání dítěte. Přibývá dvojic, které žijí bez dětí. Vzhledem k uznávané definici rodiny je nutné se snažit zvrátit tento vývojový trend a vrátit se k rodině složené z mámy, táty a jejich biologických potomků. Tradiční rodinu z tohoto pohledu nepovažuji za anachronismus, ale naopak za základní podmínku pro reparaci morální a fyzické devastace naší společnosti.

Podpořím všechna prorodinná opatření, která umožní mladým rodinám mít děti, bez hmotného strádání. Je důležité, aby společnost bonifikovala rodiny s dětmi ve všech směrech.

Podpořím soběstačnost ve výrobě kvalitních potravin v ČR.

Každý vyspělý stát si chrání svoje území a snaží se být nezávislým. Můžeme se inspirovat v jiných zemích, na západ i východ od nás, které budují zemědělství a snaží se vyrábět co nejvyšší podíl potravin doma, kde si uhlídají podmínky a kvalitu výroby, zaměstnají lidi atd. Každá vyspělá země, která má zemědělskou půdu, má vládní politiku, která zajišťuje potravinovou soběstačnost, prodej zdravých potravin a dnes více než jindy výrobu potravin vyráběných šetrně k životnímu prostředí. Naše vlády od převratu v r. 1989 dělaly vše pro rozvrat zemědělství v ČR. Před třiceti lety jsme – s méně výkonnou technikou, za podstatně horších podmínek – vyrobili výrazně více domácích potravin, které uživily Čechy, Moravany a Slováky. A ještě jsme dokázali kvalitní potraviny vyvážet. Dováželi jsme jen to, na co jsme tu doma neměli podmínky. Prostě v minulosti měl stát jinou politiku. Dnes na to, že politici, kteří byli u vesla a nedokázali za téměř tři desítky let vytvořit pořádné základy k budování hospodářství, doplácíme všichni. A když se o to dnes pokoušejí ti, kteří přemýšlejí o budoucnosti národa, jsou kritizováni.

Země EU15 se snažily, aby jejich hospodářství bylo méně závislé a jejich zemědělská politika zásadně zvýšila produkci potravin (často bez ohledu na negativní vliv na životní prostředí), a to natolik, že začali zápasit s přebytky. Tyto našly uplatnění na nových trzích, nejdříve přistoupivších deseti států v roce 2004 (včetně našeho trhu), později trhy dalších tří (Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko). Tak jsou u nás v obchodech potraviny, které si sice dokážeme vyrobit, ale nedokážeme čelit cenám dovážených potravin, které dotuje domovský stát několikanásobně více, než ty naše. Navíc obchodní řetězce, v rukou zahraničních vlastníků, často na ně dávají vyšší marži než na potraviny z jiných zemí. A tak se u nás přestává vyrábět mnoho plodin, které jsme na konci minulého století vyráběli. Jde jenom o základní potraviny, které si v našem mírném pásmu dokážeme vyrobit, v žádném případě nemluvím o banánech, koření, kávě, rýži, či jiných potravinách. Máme pokřivený trh. Kdysi se tvrdilo, že trh vše vyřeší. Tak to teď jasně vidíme, že nevyřeší. Aktuálně, zcela jednoznačné to bylo v případě vypuknutí pandemie, kdy se státy „rvaly“ o ochranné pomůcky. V první řadě tyto státy zajišťují dodávky životně důležitých produktů doma na vlastní trh, a až potom na trhy jiné. Trh tedy není všemocný a nevyřeší všechny problémy. Zároveň je třeba zdůraznit ještě jednou, že trh, na kterém fungujeme, je pokřivený, a to jak evropský, tak světový.

Čím později pochopíme, že pokud si sami nezajistíme základ pro život, tedy dostatek vody a kvalitních potravin, tím nás to bude více stát. A pokud dnes někdo tvrdí, že nepotřebujeme doma vyrábět a vše si dovezeme (a prý ještě levně), je nejapný nebo zaplacený.

Zničili jsme si základy výroby, stáváme se úplně závislými a ostatní si s námi budou dělat, co budou chtít. Už v důsledku toho nastává zdražování potravin. To snad nechceme. Musí nám jít o stanovení procenta domácích potravin, tak jako třeba ve Francii, ale i o stanovení podmínek a požadavků ze strany vlády, či samosprávných krajů, regionů či dokonce starostů. Velmi důležitá je výchova obyvatel k nákupu vlastních potravin. Ve vyspělých zemích se desítky let už děti v mateřských školách a potom na základních, středních a vysokých učí o tom, že domácí zboží je nejkvalitnější.

Přemýšlejme nejen o tom, co kupujeme, ale zejména o tom, proč nám někteří nedopřejí, abychom byli nezávislí.

Budu podporovat všechny zákony směřující ke zvýšení soběstačnosti v kvalitních potravinách pro občany ČR.

Vláda nemůže nikdy nikomu dát nic, aniž by si to předtím nevzala od někoho jiného. Bohatství nelze rozmnožovat tím, že se rozdělí. Někteří lidé si myslí, že nemusí pracovat, protože má zbytek pracujících povinnost se o ně postarat. Když však pracující zjišťují, že někdo jiný bez úsilí dostal to, co oni vytvořili, vytváří to spravedlivé pnutí ve společnosti. Rovnostářství a falešná jistota vede nezřídka k parazitnímu způsobu života některých občanů, dále ke ztrátě motivace, stagnaci a zpomalování dynamiky rozvoje společnosti.

Společnost má být solidární k těm, co opravdu nemohou pracovat, k těm co již pro společnost odvedli práci a k těm, kteří odpovědně vychovávají budoucí generaci. Solidarita spočívá v tom, že každý část své mzdy za práci odvádí do systému podle potřeb společnosti. Pokud lidé nepochopí, že principem musí být jejich soběstačnost, tak vždy budou vítězit vlády, které budou demotivovat úspěšné, poctivé a pracující, protože jim budou brát více a více, aby si koupily hlasy těch, kteří čekají na své sociální dávky.

Je nutné vyzvedávat do popředí potřebu sociální ochrany, jejímž nástrojem je sociální politika a její podstatnou část tvoří sociální zabezpečení, sociální pomoc a sociální služby. Tento komplex udržuje rozvoj humanistických ideálům, na kterých je postavena evropská civilizace. Zejména jde o lidskou důstojnost, svobodu pohybu a rovnost životních šancí.

Mnohokrát v historii lidé neměli co jíst, kdy díky tomu jedli cokoliv, co alespoň zdánlivě mohlo zasytit hlad. Pouze v jednom období- posledních 20 let, kdy lidé žijí v relativním blahobytu, jsou vědomě do jídla přimíchávány jedy, které prokazatelně poškozují naše zdraví. Pro ilustraci tohoto tvrzení uvedu jeden příklad z mnoha:

U ovoce a zeleniny jsou to např. dusičnany. Nebezpečí pro lidský organismus? Metabolickou přeměnou dusičnanů v lidském těle vznikají dusitany a ty se přeměňují dále na nitrosaminy s kancerogenními (rakovinu vyvolávajícími) účinky. Navíc u kojenců se vážou na hemoglobin a tím blokují přenos kyslíku v těle. To může způsobit dýchací problémy dětí doprovázené modráním tkání – až udušením.

Za socialismu byly platné na našem území velmi přísné normy dusičnanů. Po změně režimu se do r. 2002 tyto normy částečně uvolnily, v současné době, kdy jsme součástí EU, byly limity většinou zrušeny nebo masivně zvednuty. Proto se můžeme v mediích dočíst: limity dusičnanů „nejsou překračovány.“ Zdálo by se, že vše je v pořádku. Ale není vše v pořádku, protože původní normy platné za socialismu jsou běžně překračovány o stovky procent.

Vše je podřízeno co nejvyšším výnosům, tedy masivnímu používání umělých hnojiv. Jde o peníze, zdraví populace nikoho nezajímá.

Co je uvedeno o dusičnanech, platí pro spoustu škodlivých látek v potravinách, jako pesticidy, růstové hormony a antibiotika v mase, geneticky upravené plodiny a maso atd.

Poválečné ročníky se díky tomu, že prožili větší část života v socialismu před rokem 89, kdy byly všechny potraviny důkladně kontrolovány a podrobeny přísným normám, těší ještě dlouhověkosti. Obávám se, aby polistopadové generace nezačaly marodit ještě v hodně raném produktivním věku.

Proto budu podporovat všechny zákony, které budou zpřísňovat normy potenciálních škodlivin v potravinách. Jsem pro zákaz používání glyfosátu (Raundap) a geneticky upravených potravin v jakékoliv formě.

Dluhy se mají platit. Moje babička, budiž jí věčná sláva, říkávala, že žít se má pouze tak, aby si člověk nemusel půjčovat. Realita dneška?

V České republice je momentálně více než 700 tisíc občanů postižených exekucemi a kvůli Covid pandemii jsou mnozí dlužníci v ještě složitější situaci, přestože se snaží splácet. Ano, dluhy se platit mají, o tom žádná, ale je zcela nepřijatelný současný stav, kdy dlužník na poplatcích a úrocích již i násobně přeplatil původní jistinu (dluh) a přesto se exekuce nemůže zbavit. To je prostě státem posvěcená lichva a vládou tolerovaná zlodějna.

SPD podalo do Sněmovny zákon na zestátnění exekutorů. Dále zákon, aby mohl dlužník platit přednostně jistinu dluhu, a nikoliv nejprve náklady, jako je tomu v současnosti. Náš návrh také ruší placení úroků z úroků z prodlení a z úroků, neboť považujeme úroky z úroků za vyloženě nemorální. V této souvislosti SPD navrhlo zrušit všechny exekuce s jistinou do 1500 Kč, u nichž nebyla po dobu uplynulých tří let jistina splacena. Často právě proto, že již byly v násobné výši zaplaceny různé poplatky a přísudky exekutorům, a přesto se lidé exekuce nezbavili. Tento návrh zákona je také již ve Sněmovně.

Babišova vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM je ale proti návrhům SPD, vyslovila nesouhlasné stanovisko s návrhem zákona na zestátnění exekutorů. Hnutí SPD bojuje s exekutorskými mafiemi a prosazuje zestátnění exekutorů. Přijetím návrhu zákona z pera SPD, by došlo k navrácení stavu právní úpravy do roku 2001, tedy do období, kdy výkon rozhodnutí zajišťoval výhradně stát bez existence soukromých exekutorů.

Budu podporovat všechny zákony, které pomohou lidem v dluhových pastech a navrátí výkon rozhodnutí o splácení dluhu do rukou státu, bez účasti exekutorské mafie.

Regionální Deník.cz zveřejnil vyjádření hejtmana Moravskoslezského kraje za Hnutí ANO, Ivo Vondráka: „O umístění vojenské posádky na našem letišti dlouhodobě usilujeme. Jsem přesvědčený, že vojenská posádka zvýší prestiž i sebevědomí našeho regionu a bude přínosem pro fungování mošnovského letiště. Dokud však nezazní oficiální nabídka, tak to považuji pouze za politické prohlášení pana europoslance Vondry.“

Nemylme se, europoslanec za ODS Vondra si nepustil hubu na špacír jen tak. Pokud se Vondra vyjádřil pro vybudování strategické základny USA v Mošnově (strategické, znamená s uložením jaderných zbraní), tak vypouští balonek, ale přitom se už dávno o tom uvažuje (jestli o tom není už rozhodnuto). A Babiš? Jeho ujištění je absolutně nevýznamné. Až půjde do tuhého, tak mu naši "spojenci" "zkroutí ruce" (Obamův známý výrok) a odkývne to.

Ale k základně. Po logickém zvednutí se odporu obyvatel MSK, hejtman Ivo Vondrák na svém Facebooku náhle změnil svůj původní výrok pro Deník.cz a nově se již od Alexandra Vondry distancuje. Pan hejtman prý měl na mysli jen českou vojenskou posádku na letišti. Proč se ale předtím, o pouhý den dříve, v rozhovoru pro Deník.cz odkazoval na europoslance Alexandra Vondru, který na kongresu ODS naopak prosazoval a mluvil o americké strategické letecké základně, to již hejtman nevysvětluje. Mimochodem, jako členové NATO by případná základna i „České armády“ byla vlastně základnou NATO potažmo USA.

Že to chce Vondra se nedivím, ale že s tím souhlasí i hejtman MS Kraje Vondrák, je na pováženou. Ostravsko by se totiž stalo cílem prvního úderu v případném jaderném konfliktu.

ANO má prakticky totožnou zahraniční politiku s demoblokem, čehož si mohl nepovšimnout pouze hlupák nebo člověk politiky neznalý. Vzpomeňme na servilitu v případech Skripal, kauzu Nikulin, Huawei, nadšené schvalování bombardování Sýrie, schválení Guaidoa, prosazování okupačních misí a tak by se dalo pokračovat. Ve všech těchto i dalších případech Babišovi, resp. vládě (prvně bez a později s ČSSD) nadšeně tleskal celý demoblok i Piráti. Proč asi byl Vondrákův šéf Babiš u Trumpa a v centrále CIA, kde byl i s Koudelkou, který obdržel vyznamenání CIA?

Budu podporovat všechny zákony bránící vzniku vojenské základny NATO na území MSK. Naopak podpořím všechna opatření k obnovení a znovuzrození civilního využití Letiště Mošnov.

Téměř každým dnem se do médií dostávají nové a nové případy nejrůznějších napadení nebo výtržností ze strany migrantů v evropských městech. Kriminální útoky jsou dokladem pohrdání místními zákony. Je to jasný doklad o jejich programové neochotě přizpůsobit se a integrovat do evropské civilizované společnosti. Dle islámské ideologie se muslimové považují za nadřazené ostatnímu lidstvu a za svoji povinnost považují obracení všech ostatních na svoji víru s použitím všech prostředků včetně násilí.

V obraze současného dění na západ od našich hranic je již zřejmé, že probíhá konfrontace dvou civilizací. V západní Evropě integrace početných muslimských komunit naprosto selhává. Dochází k vytvoření dvou paralelních světů se zásadně odlišnými hodnotami a právním vědomím. Hodnoty obou systémů jsou natolik rozdílné, že současné, evropské nemohou existovat v jednom prostoru s islámskou středověkou náboženskou doktrínou tak, aby spolu nesoupeřily. Vyústění tohoto soupeření může být dvojí – buď postupná islamizace Evropy, nebo dlouhodobý konflikt.

Z tohoto pohledu je velmi nebezpečné zatajování muslimských zločinů a bránění policii ve výkonu spravedlnosti pod záminkou multikulturalismu, jak vidíme v Německu, ale i v jiných zemích EU. Něco takového lze označit až za počátek genocidy domácího evropského obyvatelstva, organizovaného politiky EU, bůhví kým placenými neziskovými organizacemi a některými národními politiky. Pokud se co nejdříve nepodaří zastavit příliv muslimských migrantů do Evropy, musíme nejspíše do budoucna počítat s kombinací muslimského teroru a ozbrojené obrany naštvaných Evropanů. Pro některé země v Evropě už neexistují dobrá řešení. Porodnost muslimských žen je až pětinásobná oproti průměru v Evropě. Muhammad se v bohatých zemích, kam dosud směřuje hlavní proud migrantů, stal druhým nejčastějším jménem udělovaným novorozeným chlapcům.

Základem existence několika etnik na jednom území musí být dobrovolná oboustranná pozitivní tendence k pokojnému soužití a plnému respektování hodnot druhé strany. U nás to funguje z hlediska soužití s Řeky, Rusy, Ukrajinci, Židy, Vietnamci, Rumuny a s některými dalšími etniky, která aktivně pracují, neparazitují na ostatních a nevnucují nám cizí ideologie.

Příliv migrantů z islámských zemí, prosazovaný z Bruselu za podpory většiny našich politiků, politických neziskovek a médií, vyvolává logicky masovou nepřátelskou reakci obyvatel vůči muslimům.

Řešení? Je třeba, aby se občané zbavili ve volbách politických stran, které prosazují cizí zájmy. Je třeba si všimnout dočasné účelové předvolební změny rétoriky některých politiků, jiní zase, nyní před volbami, téma nelegální migrace účelově abstrahují. Je nutné odmítnout placenou propagandu v médiích, sledovat alternativní zdroje informací. Pokud chceme uchovat naději pro naše potomky, aby žili jako civilizovaný národ ve své zemi, je třeba jít k volbám a volit vlastní zájmy. To znamená jednoznačně podpořit vlastenecké strany, které mají snahu pracovat ve prospěch většiny obyvatel.

Obrana národa před etnicko-sociálním inženýrstvím EU není xenofobie. Odmítám jakoukoliv formu rasizmu.

Budu podporovat všechny zákony, které budou bránit nelegální migraci a islamizaci naší země.

Musíme předat budoucím generacím kvalitní životní prostředí, lesy, vodu, půdu a nevyrabované nerostné bohatství.

Současný stav vládnutí a dohadování politiků o dotace připomíná predátory nad kořistí. Urvi, co můžeš a rabuj, pokud to jde. Přičemž kdekdo zneužívá pojem „udržitelný rozvoj“ ke zdůvodnění penězovodů do firem různých kamarádů a kamarádíčků, profit pro veřejný sektor je však minimální.

Příkladů je nesčetně. Dva za všechny. Ovzduší na Ostravsku a Karvinsku je jedno z nejznečištěnějších v Evropě. Dr. Šrám a jeho spolupracovníci z AV ČR exaktně prokázali nejen poškozování zdraví dětí, ale již i jejich genetické výbavy před narozením. Politici MS kraje místo aby razantně využili všech zákonných možností ke zlepšení situace, tak se jen líbivými řečmi snaží uchlácholit obyvatele, že se budou problémy zabývat. Přičemž nejsou schopni zajistit finanční prostředky k účinnému monitoringu kvality ovzduší a zdravotního stavu populace, nezbytných k hledání nástrojů pro účinný zásah a řešení příčin, nikoliv jen následků stavu. Začátkem devadesátých let to bylo provedeno v Severočeském kraji- Program ozdravění životního prostředí a navazující „Program Teplice“, a to i ve spolupráci s Polskem. Tenkrát na to ještě finance byly a hlavně ministrem životního prostředí nebyl bývalý ředitel jedné z největších chemiček v Severočeském kraji, tak jako například dnes.

Další příklad: současná skládka odpadů s názvem laguny OSTRAMO vznikla ukládáním odpadu z rafinérské výroby zahájené v Ostravě na konci 19. století. Od roku 1965 zde byl ukládán též odpad z regenerace upotřebených mazacích olejů z celé republiky. Laguny jsou v bezprostředním sousedství rozsáhlého sídliště téměř v centru Ostravy. Z důvodu havarijních úniků látek z lagun a negativního vlivu na životní prostředí bylo rozhodnuto vládním usnesením č. 626 z roku 1996 (!) o převzetí ekologické zátěže státem. Sanace těchto lagun je odstrašujícím příkladem nedobrého stavu přenášení výsledků vědy do praxe. Výsledek - laguny nadále obtěžující okolí.

Bohužel možnosti našeho státního území a našeho přírodního bohatství nejsou nevyčerpatelné. Musíme se ve spolupráci s vědeckou obcí shodnout na limitech našeho území a na racionálním využití přírodního bohatství, které jsme zdědili po svých předcích. Abychom neochudili tyto hodnoty (půda, lesy, vody, nerostné bohatství) nesmíme se chovat, jako bychom měli vše spotřebovat pro sebe, ale naopak se je snažit zachovat nebo zmnožit pro naše děti a vnuky. Tento závazek na sebe musí vzít politici napříč spektrem, úředníci, podnikatelé i každý z nás.

Budu podporovat zákony, které budou kauzálně řešit problémy životního prostředí tak, aby mohla být napravena příčina jeho zhoršování. Například monitoring, zachycování a likvidace malých prachových částic, na které se váže rakovinotvorný benzoapyren na Ostravsku.

EU komisaři chystají pečlivě utkanou síť opatření, jak znemožnit vystoupení další země po Brexitu. Pokud se jim to podaří realizovat, pak bude prakticky nemožné odejít.

Vedení EU, poučeno z výsledku mimořádných voleb v Británii, tak samo a prostřednictvím svých všehoschopných nohsledů a jejich partají (v ČR Piráti, ODS a tak zvaný demoblok, ale i ANO2011 a ČSSD) se všemožně snaží vytvořit takové podmínky, které jakékoliv odstředivé tendence vedoucí k Czexitu, zcela znemožní.

Jde především o prohloubení finančních závazků ČR vůči EU. Je zde snaha o maximální zadlužení ČR vůči EU jejím zavázáním se ručit za evropské dluhopisy. Tím se stanou finanční závazky ČR nesplatitelnými a občané budou mít v budoucnu před sebou volbu zůstat v područí EU nebo státní bankrot. Přerod Evropské unie do dluhové unie se rýsuje stále jasněji.

Jde nejen o přímé finanční závazky- • Svými nesmyslnými sankcemi jsou zbavovány místní firmy možnosti obchodování s rozsáhlými trhy mimo EU, což jsou především Rusko, Čína, Indie, Írán atd. • Další vlna migrace a hlavně „přesídlování“ různých nevčlenitelných davů z Německa do států střední Evropy. • Bránění ČR v soběstačnosti potravin, nespravedlivě nastavenými zemědělskými dotacemi, které neumožní vstup našich výrobců na trh, atd. V současné době probíhá závod s časem, kdy jde o to, zda EU stačí ČR nasadit další otrocké okovy před tím, než si Češi zvolí takovou stranu, která je osvobodí a vyvede zpět do bodu před přijetím, pro Čechy zhoubné, Lisabonské smlouvy.

Ve sněmovních volbách na podzim 2021 půjde opravdu o hodně. O budoucnost našich dětí a vnuků. O to, v jakém životě a v jakém prostředí je zde necháme žít. Tuto zodpovědnost z nás nikdo nesejme.

Proto podpořím zákon o obecném referendu, který bude mít takové parametry, aby lidé skutečně mohli rozhodnout o dalším setrvání v současné podobě EU.

Síla hlasu občana